Zaznamenávejte si pečlivě počet odjetých kol – vychází z nich údržba a servisní intervaly

• benzín předepsaný pořadatelem (obvykle BA 98) míchejte pouze s olejem Shell Racing X v poměru 1:25 (4%) – předejdete problémům s životností motoru a při kontrole technickými komisaři.
• chladicí okruh při novém naplnění vždy nejdříve odvzdušněte (šroubek u vodní pumpy a na hlavě). Životnost simeringu vodní pumpy se podstatně snižuje během „na sucho“. Přidaním trochy nemrznoucí kapaliny
• do vody (povoleno) se také zvyšuje životnost vodní pumpy.
• při extrémních teplotách a při přehřívání motoru pomůže demontáž termostatu (demontáž termostatu pomůže také při netěsnosti vodní pumpy)
• před startováním motoru nejdříve „nafoukněte karburátor“ (fouknout ústy do odvzdušnění nádrže při zaškrcené hadičce přepadu)
• startujte se zvednutým sytičem – bez, nebo jen s trochu přidaným plynem (na teplém motoru je obvykle lepší startovat bez sytiče)
• pokud motor nechce chytit – hledejte příčinu a netrapte startér, relé a baterku
• dodávaná nabíječka se někdy moc nesnaží – použijte nabíječku na gelové baterie
• po závodě a před transportem vždy vypusťte benzín z karburátoru, vyprázněte nádrž a vyfoukněte benzín z hadiček (ventilek v karburátoru déle vydrží a startování bude snadnější – usazený olej nezanese trysky, při
• transportu na stojato předejdete vážnému poškození motoru)
• motor před plným zatížením vždy ohřejte na provozní teplotu cca 50°C ( na stojanu, nebo volnou jízdou).
• nesnažte se motor „přechuzovat“ – nepojede od spodu a píst bude „hořet“ nejdříve u výfukového kanálu, nebo na celé hraně
• pořiďte si lampičku a prohlížejte otvorem pro svíčku píst – nesmí být suchý a nahořívat na okrajích (nejlepší je motor zhasnout hned po plném zatížení a do depa „dorolovat“). Zkušenější kolegové Vám poradí.
• nebrzděte do plynu !!!!! řetězové kolečko a řetěz vám vydrží podstatně déle a pojedete rychleji!
• mazejte pravidelně a intenzivně řetěz (při volném tréninku min. po 10 kolech, na špinavé trati ještě častěji)
• mažte olejem jehlové ložisko řetězového kolečka, kontrolujte dotažení a zajištění matice kolečka (vnitřní strana bubínku spojky)
• kontrolujte a vyměňujte pravidelně převodový olej (při silném znečištění zjistěte příčinu)
• výfuk vždy po jízdě namažte olejem – nezrezaví a vypadá lépe
• klapky sání musí být pouze originální ! vydrží i několik sezon!
• nezapomeňte, že všechny úpravy motoru jsou zakázány
• kabely a elektroinstalaci udržujte v čistotě a chraňte před poškozením
• Botka zapalovací svíeky musí být s odporem 5KW
• při všech problémech a nejasnostech kontaktujte servisní středisko

Chyby z praxe

v tomto motoru olej nikdo nedoléval ani neměnil – výměna kol prodražila opravu

• Palivová nádrž musí mít odvětrání! (hadička odvětrání vedoucí do zaslepené nádobky je zaručený recept na zádření motoru).
• Držák motoru utahujte s citem! Dotažení na „doraz“ znamená deformované trubky rámu a následně i prasklý držák!
• Karburátor propojte s benzínovou pumpou bez „přepadu“ (přepad je sice možný, ale při špatném provedení půjde do karburátoru málo benzínu a motor nepojede, nebo se zadře).
• Zapalovací cívka a motor musí být vždy dobře ukostřeny (i jediné zastartování bez ukostření může zničit cívku!)
• Zapalovací svíčka je povolena pouze BRISK L10S, nebo BRISK L10SL
• Používejte tlumič sání s filtrační vložkou – ušetříte na opravách

motor se základním tlumičem sání nakrmený pískem a nečistotami po vyjetí mimo trať – nutná kompletní GO

výrazné opotřebení pístu se základním tlumičem sání po cca.100kolech v prašném prostředí

menší opotřebení pístu po cca.800kolech v prašném prostředí – tlumič sání s filtrační vložkou

Dále se osvědčilo

• Při nízkých teplotách motor před startováním ohřejte (fénem nebo teplou vodou). Start bude snadnější a rychlejší. Při neúspěchu zjistěte jestli je mokrá svíčka (motor bude zřejmě „ulitý“) a nebo jestli přeskakuje na svíčce jiskra (pokud ne – hledejte problém v elektroinstalaci). Při selhání všech pokusů pomůže startovací sprej (do sání,nebo pod svíčku), případně použijte externí startér (příslušenství motorů ICA-J).
• Do rozvodovky používejte běžný převodový olej a často ho vyměňujte ( nedoporučuji řídký olej do automatických převodovek)

Základní nastavení karburátoru a převod v roce 2006
1. Univerzální nastavení pro každé počasí, různé motory a jezdce nexistuje!
2. Níže uvedené hodnoty byly v loňském roce nejpoužívanější, pokud nemám pravdu, tak platí bod 1.
3. Při chladném počasí volte raději větší hlavní trysku (např. 170) a komínek (např. DP 268), případně zvedněte jehlu
4. Na mokré trati můžete motor ochudit a použít o 2až 3 zuby lehčí převod
5. Pokud si nevíte rady – zeptejte se zkušenějších.
6. Nevěřte všemu co slyšíte – dobrou radu dostanete zpravidla jen pokud jezdíte pomaleji

Sosnová
Bez benzínu to nepojede!
V Sosnové se jede skoro pořád na plný plyn a notoričtí ochuzovači se snaží opálit píst až na kroužek. Tudy cesta nevede a úspěšní jezdci používali převod 12/77, komínek DP266, jehla K28 na druhém zářezu od vrchu + podložka dole, tryska 165 (168) – Junioři 162, šroubek volnoběhu 1 1/2 otáčky. Důležité bylo nastavení podvozku a huštění pneumatik!

Vysoké Mýto
Těžký převod nezvládne každý!
Dlouhé rovné úseky v kombinaci s pomalými zatáčkami zamotají mnoha jezdcům pořádně hlavu. Nastavení podvozku, váha a výška jezdce a hlavně jeho schopnosti určovaly úspěšnou kombinaci : převod 12/77(76),
hlavní tryska 165 (Junioři 162), komínek DP266, jehla K28 na třetím zářezu od vrchu + podložka nahoře, šroubek volnoběhu 1+1/2 otáčky.

Písek
Pozor na obrubníky!
Rekonstruovaný Písek má své kouzlo, dejte si, ale pozor na přejíždění betonových obrubníků. Přetržený řetěz a ohnutá rozeta Vás mohou připravit o dobré umístění. Převod 12/80(79), hlavní tryska 165 (Junioři 162),
komínek DP266, jehla K28 na druhém zářezu od vrchu + podložka nahoře, šroubek volnoběhu 1+1/2 otáčky. Na závěr upozorňuji všechny notorické „ladiče“, že opravdu vše co není povoleno je zakázáno! To znamená například srážení hran, přidávání těsnění pod výfuk, zásahy do výfuku, broušení klapek atd. Všechny motory, které budou neautorizovaně otevřeny, nebo budou mít porušené obě plomby označíme na viditelném místě vyražením „cejchu“ jako informaci pro ostatní o možné manipulaci (a to i v případě, že nebude rozpoznán žádný nepovolený zásah)! Ve sporných případech bude motor odeslán k posouzení výrobci.

Josef Kališ
JOKA SERVIS
Edisonova 4
109 00 Praha
www.motokary.cz
e-mail: joka@motokary.cz
tel./fax. 00420274864301

Naprosto bezchybně si vedl opět Petr Klobás, který po vyhraném měřeném tréninku suverénně zajel na čele startovního pole také všechny tři bodované jízdy. Zdatně mu ovšem sekundovali David Bělina, František Adámek a Štěpán Dostál. Ti si v jednotlivých závodních rozjížďkách bravurně prohazovali pozice a nenechali vedoucího Klobáse vydechnout. Pětici pronásledovatelů, ke kterým se počítali ještě masteři Petr Cemper a Roman Halada, musel neustále velice obezřetně sledovat. Do bojů negativně zasáhli i jezdci předjíždění o kolo. Klobás každopádně předvedl perfektní výkon a upevnil si vedoucí pozici v tabulce průběžného bodování. Lze dodat, že mezi staršími mastery vede Cemper před Haladou a Lorencem.

Za zmínku rozhodně stojí ozdoba startovního pole, kterou představovala legenda světového motoristického sportu, pětinásobný vítěz čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, Frank Biela. Pilot využil příležitosti a svezl se v atraktivním poháru ve stejném startovním poli s vlastní dcerou Isabelle, která má po matce české kořeny a po otci zdědila závodnickou krev. Biela se na neznámé trati a s neznámou technikou stabilně držel v polovině pole a jezdil velice vyrovnaně. Podle svých slov se v Písku velice bavil a uznale pokyvoval hlavou nad výkony českých jezdců. Mnul si přitom namožené paže a s respektem přiznával, že karting je velmi těžký a tvrdý sport.

Mezi účastníky kategorie ROK Junior neprobíhaly o nic méně dravé bitvy. Celý víkend se na prvním a druhém místě pravidelně střídali Jan Midrla a Radim Maxa. Za delší konec provazu ovšem tahal Maxa a tak se stal i celkovým vítězem píseckého setkání. Pravidelná třetí dojížděl Luboš Řezník. V souboji o další místa to řádně jiskřilo mezi Kristem, Parmou, Šimečkem, Vrečkou a Doubkem. Celkově ovšem vede Midrla před Vrečkou a Maxou.

Technicky náročná trať v Písku nemá mezi domácími motokáristy tolik obdivovatelů jako Sosnová, či Vysoké Mýto. O to víc se všichni těší na závěrečný podnik do Vysokého Mýta. Ve většině tříd se bude o titulu rozhodovat mezi třemi, či dokonce čtyřmi jezdci.Bodová vyrovnanost po dosud absolvovaných patnácti bodovaných jízdách od začátku sezóny, je až neuvěřitelná. Účastníci i diváci, kterým lze sledování velkého finále jedině doporučit, se tedy mají na co těšit.

Písecká trať je celkem specifická. Měří něco přes 1100 metrů, je členitá a disponuje i celkem slušným převýšením. Klíčovým místem je první šikana po startu, „trychtýř“, který vyžaduje od jezdců přesnost na milimetry a také velké soustředění na brzdy i dokonalý odhad. Při pověstné vyrovnanosti startovního pole obou ROKkerských tříd to znamenalo hlavně po startu notnou dávku adrenalinu pro diváky, ale hlavně pro jezdce, aktéry hromadných střetů. Kvalifikace juniorské třídy byla opět ukázkou jezdecké vyrovnanosti a především příslibem, že český závodnický potěr je plný nadějných a talentovaných pilotů. Po předchozích podnicích tak nepřekvapil vítěz měřených jízd Lukáš Vrečka. Martin Doubek s druhým nejrychlejším časem na něj ale ztrácel pouhých sedm tisícin sekundy a třetí Jan Midrla
čtyřiadvacet tisícin! Čtvrtému Luboši Řezníkovi nadělil Vrečka tři desetiny. Pilot RF Kart Racingu pak pokračoval vítězným tažením i v první a druhé bodované jízdě. Jako přes kopírovací papír za ním dojížděli druhý Jan Midrla a třetí Martin Doubek. Třetí jízda pak, ale přinesla překvapení v podobě Vrečkova vyloučení po karambolu s Maxou.

Jako vítěz byl tedy klasifikován Jan Midrla před Davidem Müllerem a Radimem Maxou (ten absolvoval celý závod s proraženým chladičem a bez vody). Jako celkový vítěz víkendu byl vyhlášen Midrla před Vrečkou a stabilně jezdícím Müllerem. Popisovat kontakty, střety, hodiny a výlety z trati by bylo zdlouhavé. Neobešla se bez nich ani jedna z rozjížděk. Právě zmíněné zúžení na konci písecké cílové roviny bylo svědkem velice dramatických okamžiků ve většině závodů a nejeden z favoritů zde ztratil naděje na vyšší bodový příděl. K takovým situacím docházelo i v seniorské třídě ROKů, kde po kvalifikacích
byl na čele Štěpán Dostál. Druhý nejrychlejší čas zaznamenal David Bělina a třetí František Adámek. Petr Klobás, čerstvě ověnčený bakalářským titulem, jakoby se teprve rozehříval a zajel čtvrtý čas, který byl ovšem jenom o pouhou desetinu horší, než Dostálův.

První bodovanou jízdu už Klobás bezkonkurenčně vyhrál, když po patnácti kolech nadělil druhému Dostálovi přes pět sekund. Třetí skončil těsně za Dostálem jedoucí František Adámek. Stejným výsledkem skončila i druhá rozjížďka. Třetí jízda pak přinesla Klobásovi i třetí triumf, druhý byl klasifikován Adámek a třetí Roman Halada. Dostála ve třináctém kole zastavily technické problémy. Dodejme ještě, že Halada byl ve finále vyhodnocen jako nejlepší mezi mastery před druhým Petrem Cemperem a třetím Martinem Lorencem. ROKkerské bitvy v Písku zkrátka opět ukázaly, že jsou jednoznačnou ozdobou domácího šampionátu a že tato kategorie má velkou budoucnost. Účastníky čekají do konce sezóny ještě tři mistrovské víkendy. V srpnu se pojede na Sosnové, na začátku září se všichni vrátí do
Písku a poslední záříjový víkend se bude konat finálové setkání ve Vysokém Mýtě. Dosavadní průběh mistrovství zatím rozhodně nenahrává nikomu k definitivnímu vítězství. Průběžné bodování mezi juniory vede Vrečka před Midrlou a Maxou, mezi seniory kraluje Adámek před Klobásem a Bělinou. Mezi mastery je nejlepší Petr Cemper před Martinem Lorencem a Romanem Haladou. To všechno ale třeba hned po příštím mistrovském podniku vůbec nemusí platit. Už kdysi zaznělo, že o celkovém vítězi může nakonec rozhodnout až závěrečný závod posledního víkendu letošní sezóny. Písecké setkání to bezezbytku potvrdilo.

Seniorské jízdy proběhly plně v režii Orion Racing teamu. Duo Bělina a Adámek diktovalo tempo celému startovnímu poli, tedy přesněji vždy do doby, dokud ostatním nepoodjeli a nevytvořili si patřičný náskok. Ten po sedmnácti kolech činil například ve druhém závodě celých deset sekund. Mezi samotnými stájovými kolegy byl ovšem odstup necelé desetiny sekundy! Bělina byl tedy ve finále vyhodnocen jako celkový vítěz víkendu před Adámkem.

Velice dobře si ovšem vedl i celkově třetí Štěpán Dostál. Čtvrté, páté a šesté místo obsadili zkušení masteři Petr Cemper, Martin Lorenc a Roman Halada, kteří byli samozřejmě vyhodnoceni jako nejlepší ve své věkové kategorii. Stejně poutavá podívaná byla také na závody juniorů. Fascinující byla především naprosto profesionální jistota, s jakou dosud dětsky působící piloti dokázali svádět těsné souboje.
Protože i zde se z jednotlivých bodovaných jízd dalo pozorovat kdo patří mezi jasné favority této třídy, nebylo pak ničím překvapivým, když jako celkový vítěz byl vyhodnocen Jan Midrla před Lukášem Vrečkou a Radimem Maxou. Za pozornost ale rozhodně stály i výkony dalších jezdců v pořadí – Davida Müllera, Martina Doubka a Romana Krista.

Pro úplnost dodejme, že po první bodované jízdě, došlo k potrestání několika jezdců vyloučením ze závodu pro nepovolené technické úpravy na stroji. Jde jistě o nepříjemnost, ale především o prvek, který charakterizuje celou třídu ROKů. Propozice zaručují, že „lidová tvořivost“ zde zkrátka nemá místo. Právě přísně hlídaný pohárový princip a maximální snaha o zachování technické identičnosti strojů, dělají ze závodů ROK cupu atraktivní a vyhledávanou kategorii, kde mají všichni stejné podmínky a tedy i šance na úspěch. Svůj názor nám k tomu řekl jeden z přítomných „otců – mechaniků“ Petr Vorlíček st., který má za sebou opravdu mnoho zkušeností z motoristického světa. „Jasně, jezdili jsme po světě, Supermoto je sice od motokár trochu odlišnou záležitostí, ale mně tady fascinuje ta možnost
za slušné peníze odjet sezónu v tak zajímavé kategorii. ROKy jsou fantastická volba a jde o dobře organizovanou třídu. Až lituju, že jsme tuhle možnost za mlada neměli my. Tady se přijede, nafasují se gumy, hlídá se, aby se nepodvádělo a pro ty kluky to je obrovská výzva. Není to o bohatství tatínka, ale o rukách a hlavě. Ta přísnost by samozřejmě mohla být brána trochu s rozumem. Myslím v momentě, kdy s maličkým závodníkem smí do uzavřeného parkoviště jen jeden mechanik a má tím malým klukem zvedat káru na podstavec. To je pak dřina. Ale předpisy jsou předpisy. A musím se přiznat, že to je taky jediná negativní věc, která mě k celému tomuhle závodění napadla,“ dodal Vorlíček. Vysoké Mýto znamenalo pro všechny zúčastněné určitě mnoho. Pro diváky spoustu adrenalinu, pro favority nové body, pro ty pomalejší jezdce další příděl zkušeností. Pro domácí karting šlo o pokračování poutavého šampionátu, jehož hodnota každým dalším dílem roste. Hned týden nato se pokračuje v Písku…

Oficiální měřený trénink na suché trati s přehledem vyhrál nestárnoucí bojovník Petr Cemper s nejlepším časem rychlejším o necelou desetinu před druhým Františkem Adámkem a jen o další dvě tisíciny (!) sekundy třetím Martinem Lorencem. Čtvrtý čas zajel David Bělina, pátý Petr Klobás, naštěstí už zotavený po nepříjemném zranění nohy při nedávných závodech v Německu, šestý čas na startovním roštu si vyjel Štěpán Dostál. Mezi juniory exceloval Lukáš Vrečka před Martinem Doubkem a třetím Lubošem Řezníkem. Počasí na Sosnové ještě při první bodované jízdě ROK Cupu ukázalo příznivou tvář. Po
sedmnácti kolech zvítězil Martin Lorenc před Petrem Cemperem a Davidem Bělinou. Je možné zmínit se také o velké postartovní skrumáži, na kterou doplatili hned tři jezdci. Nejparadoxnější bylo odstoupení Aleše Kohouta, který po vytlačení káry ze záchytné zóny nemohl nastartovat a tak závod vzdal. Až později si všiml, že se při ráně uvolnil kabel od svíčky, který by bylo bývalo stačilo jen zasunout zpět a mohl by v boji pokračovat… Druhá bodovaná jízda už se konala na mokru a dosahované časy byly náhle o dobrých deset sekund horší, než v kvalifikaci. A odpovídala tomu také patřičná dramatičnost soubojů, protože nechyběly časté hodiny, střety, či výlety mimo trať. Na vodě nakonec vyhrál Petr Klobás a nikoho nenechal na pochybách, že zkušenosti nasbírané v silnějších stopětadvacítkách a mezinárodních závodech, umí jednoznačně zúročit. V cíli za sebou nechal o čtyři sekundy loňského šampióna Štěpána Dostála,, a třetího Františka Adámka. Podle podobného scénáře se pak odehrávala také třetí bodovaná rozjížďka, ve které opět na mokrém obutí vyhrál Klobás před Dostálem, ale jako třetí tentokrát skončil Radim Němeček. Po prvním podniku sezóny tedy zaslouženě vede Petr Klobás (63 b.) před Štěpánem Dostálem (45 b.) a Martinem Lorencem (43 b.). V hodnocení nad 32 let (ROK Master), vede Petr Cemper před Jiřím Hrubým a Martinem Lorencem.

Neméně zajímavé byly souboje Juniorů jejihž výkony jsou velkým příslibem dalšího jezdeckého zrání a brzy jistě i postupu do vyšších pater motoristického sportu. Napínavý duel Lukáše Vrečky a Jana Midrly zvedal diváky ze sedadel. Také Martin Doubek, Luboš Řezník, Niki Ejem, David Müller a Radim Maxa si nedarovali ani metr a konečné pořadí nebylo do poslední chvíle jasné. Průběžné bodování Juniorů vede se 75 body vítěz všech tří rozjížděk Vrečka před Niki Ejemem (49 b.) a Janem Midrlou (45 b.)

Aby byl sosnovský report kompletní, rozhodně stojí za zmínku ještě i sobotní vytrvalostní závod Honda 390 cupu 2007. Startovní podnik tříhodinovek naznačil, že i letos půjde o atraktivní kategorii. Že co hondám chybí na rychlosti, dohánějí jejich piloti dravostí a srdnatostí, s nimiž jdou do napínavých soubojů. V tříhodinovém maratónu se tentokrát svezli skoro všichni, kdo v domácím kartingu něco znamenají. Startovali například i Jan Dostál a Aleš Jirásek, účastníci nejprestižnějšího domácího seriálu plechových aut, kterým je Česká pojišťovna – Škoda Octavia Cup. Nechyběly střety, výlety z trati ani nespočitatelné hodiny. O vzruch se v půlce bitvy postaral nestor Jirka Kočka, když v zatáčce u boxů na jeden ze soubojů doplatil leteckou vložkou s kotrmelcem, po němž kára zůstala „na střeše“. Situace vypadala hrůzostrašně, vše se naštěstí obešlo bez zranění. Po třech hodinách nakonec zvítězil Sumakoteam ve složení Petr Ulbert, Aleš Jirásek a Radim Feber, kteří dokázali ve vyhrazeném čase odkroužit 201 okruhů! Jako druzí dojeli Petr Cemper, Petr Houser, Roman Halada a Martin Lorenc ml., kteří tvořili posádku Timezone Racing a najeli jen o tři kola méně. Třetí skončil JK Racing, tedy Jiří a Luboš Kubelové, na jejichž kontě se po třech hodinách skvěl zisk 197 kol.

Sosnová zkrátka jasně ukázala, že slova o stoupající kvalitě a sportovní úrovni ROK Cupu rozhodně nejsou nadsazeným bájením. Jsou jednoznačnou realitou a také zárukou, že i v dalších podnicích české kartingové sezóny se máme na co těšit.