Podzimní finiš motokárových závodů patřil mezinárodnímu finále tříd ROK v italském Lonátu. Na startu závodu se sešlo téměř 300 závodníků z 35 zemí. Českou výpravu reprezentovalo 17 jezdců ve třídách ROK, Junior ROK, Super ROK a Mini ROK. Celé závody byli naši na čelních pozicích a komentátoři vyslovovali jejich jména a Repubblica Ceca velmi často.

Super Roky jel na zkoušku Roman Krist     a přestože mu nevyšel závěr podle představ, zajel 9.místo ve finále. V Junior Rokách dominoval od měřeného tréninku Radim Maxa       a startoval do finále z pole position. To se zřejmě někomu nelíbilo a na předstartovní rošt přinesli pořadatelé Maxovi nový výfuk i s kolínkem a novou tlumivkou. Na naše protesty, že nový výfuk je nutné nejdříve zaběhnout jinak motor nepojede nebyl brán zřetel. Nepomohla ani stížnost u majitele firmy vyrábějící motory Vortex. Maxa již v zahřívacím kolo ukazoval palec dolů a do první zatáčky po startu přijel až na sedmém místě! Motokára jela jako se zataženou ruční brzdou… Všichni a především Radim jsme byli rozčarováni touto podivnou aktivitou. Nutno dodat, že druhý jezdec startující z první řady musel také vyměnit výfuk, ale dostal na rozdíl od Maxy starý a vícekrát použitý. Po každé jízdě následovala samozřejmě ve všech třídách zevrubná kontrola motorů, výfuků a karburátorů, kterou Maxa absolvoval vždy bez problémů. Výsledky juniorů byly velkým zklamáním a umístění 17.Mihály, 19.Jílková, 20.Maxa neodpovídá skutečnému průběhu závodů. Na stupně vítězů Junior Roků se probojovala pouze Lucie Makarenková – 3.místo ve finále „B“.

 Hojivou náplast pro naše barvy přineslo následující finále třídy ROK. V pozici favorita byl u nás dobře známý Daniel Fuchs    , který se přes smůlu v měřeném tréninku (první skupině lehce zapršelo) propracoval v polovině finálové jízdy do vedení. Vše se zdálo rozhodnuto a Midi, který nastoupil do závodu jako náhradník za nemocného Michala Palusku si jel pro bramborovou medaili. V posledním kole však na druhém místě jedoucí Ital Vailati sestřelil Fuchse, v následném chaosu se kolem protáhl Midrla a po potrestání Vailatiho sportovními komisaři se stal vítězem! Tak už to na závodech někdy chodí – „Když se dva perou, čtvrtý se směje“ .  Také další naši jezdci vybojovali v početné konkurenci pěkná umístění: 10. R.Halada, 15. M.Parma, 20. E.Minář, 27. L.Martínek, 10. O.Kočka ve finále B.  Kompletní výsledky závodu  najdete zde. Na videu se pracuje.

[Zobrazit jako slideshow]

12►

Pomposa 1.3.2009

 Známý závod „MILLE DOLLARI“ se uskutečnil na oblíbené italské trati poblíž turistického letoviska Lido di Pomposa. Natěšená skupina českých jezdců startujících s podvozky BIREL doplněná o Poláka a Bělorusa využila pěkného počasí k prvním tréninkovým kilometrům a startu v mezinárodním závodě. Po dlouhém zimním spánku jsou první závodní kilometry vždy náročné a problémy se nevyhnuly ani našim jezdcům. Rychle jedoucí David Bělina měl smolný víkend – po defektu pneumatiky v měřeném tréninku, následovala semifinálová koupel v benzínu z protržené palivové hadičky, pak si ho ve finálové jízdě vzal na mušku agresivní Ital a skóre zkompletoval defekt automobilu na dálnici při cestě domů. Stejný šílený Ital stačil ještě před svým vyloučením sestřelit ze čtvrtého místa Yuru Krauchuka a také před ním jedoucího Niki Ejema. Bramborová příčka tak nakonec potěšila v KZ2 debutujícího Honzu Midrlu. Nejlépe z naší výpravy si vedl Polák Daniel Fuchs startující v barvách JOKA kart teamu, který si i s bolestivě zhmožděným zápěstím dojel pro sříbrný věnec. Na stupně vítězů se probojovali na již zmoklé trati také čeští jezdci ve třídě Rotax – 2.Petr Trnka a 3.Daniel Němec. Kurzem zhodnocené dolary si tak  i přes českou snahu  ponechali doma ve všech kategoriích Italové

HQ kvalita se aktivuje při přehrávání tlačítkem v pravém dolním rohu obrázku

[Zobrazit jako slideshow]

V kategorii mladších jezdců, tedy KF3, o sobě velice výrazně dával vědět Niki Ejem, který zajel druhý nejrychlejší čas v oficiální kvalifikaci. Evropská elita podávala neuvěřitelně vyrovnané výkony, o čemž svědčí fakt, že do jediné sekundy se vešlo přes padesát jezdců! Ničím neobvyklým nebylo ani to, když se jich v jediné desetině sekundy pohybovalo až dvanáct. O to napínavější bitvy pak měli diváci možnost sledovat. Niki Ejem byl prvním z českých pilotů, který se kvalifikoval do dvou finálových nedělních závodů. Jednu rozjížďku dokonce vyhrál a v dalších získal jedno čtvrté a jedno deváté místo. Velice dobře si ovšem vedl i mladý Midrla, který byl jednou dvanáctý, jednou desátý a jednou čtvrtý. Ve finálové první jízdě pak vyhrál Antonio Maria Giovinazzi před Lorenzo Camplesem a favorizovaným
Matteo Berettou. Ejem dojel desátý a Midrla čtrnáctý. Ve druhém závodě už na nejvyšší stupínek dosáhl Beretta, druhý skončil Němec Kevin Illgen a třetí Kouzkin Alessandro Vita. Ejem ovšem dojel čtvrtý!

Výsledkem pak byl stav, kdy do evropského finále se v kategori KF3 probojovali celkem tři domácí jezdci. Niki Ejem byl celkově klasifikován jako sedmý. Spolu s ním se o evropské vavříny poperou Jan Midrla a Michal Fousek, kteří se dokázali umístit do čtyřiadvacátého místa. Dodat lze, že celkovým vítězem se stal Matteo Beretta před Lorenzem Camplesem a Kevinem Illgenem.

Ve třídě starších jezdců KF2 bylo jednoznačně také na co koukat. Kvalifikační jízdy vyhrál Marcel Lipp z Německa, druhý nejrychlejší čas zaznamenal Paolo De Conto a třetí Rakušan Patrick Fortner. Šestý, se ztrátou 159 tisícin sekundy, ovšem skončil Libor Toman. Lucka Panáčková na osmém místě ztrácela na nejrychlejšího jezdce pouhých 216 tisícin sekundy. Také zde se téměř celé startovní pole časy z měřených tréninků dostalo do jedné jediné vteřiny. Rozjížďky byly okořeněny neuvěřitelným množstvím karambolů. Několikrát dokonce došlo k tomu, že startmaršál zkrátka odmítl zhasnout červená světla na rampě. Přemotivovaní závodníci totiž formovací kolo jeli tak rychle, že to odporovalo všem regulím. Startovalo se tedy nadvakrát a někdy i natřikrát, což mimochodem platilo i pro mladíky ze
třídy KF3. Důležité je, že v jednotlivých rozjížďkách si domácí jezdci nenechali nic líbit. Lucie Panáčková se po nich ocitla na fantastickém čtvrtém místě, protože získala dvě pátá a jedno třetí místo. Libor Toman byl jednou desátý, jednou třetí a také dokonce druhý. Spolu s nimi se do finálových nedělních závodů probojovali ještě i třináctá Tereza Gromanová, její bratr Zdeněk byl osmnáctý a Tomáš Pivoda třiadvacátý. Nedělní první závod vyhrál italský favorit Felice Tiene, který velice jasně dával najevo vůli a touhu po nejvyšších příčkách. Paolo De Conto mu ovšem zdatně sekundoval a do cíle dorazil na druhém místě se ztrátou necelé sekundy a půl. Třetí skončil fantasticky jedoucí Libor Toman. Lucka Panáčková byla v cíli šestá, Zdeněk Groman patnáctý a Tomáš Pivoda devatenáctý. Druhý finálový závod se odehrával v podobném duchu jako první. Felice Tiene si dojel pro druhé zlato, následován Paolem De Conto. Třetí místo tentokrát vybojoval Andrea Dalé. Jenomže Toman ani tentokrát nesložil zbraně a v cíli byl celkově pátý. Jen o tři desetiny sekundy za ním viděl šachovnicovou vlajku čtvrtý Zdeněk Groman. Lucka Panáčková skončila desátá, Tomáš Pivoda osmnáctý. V celkovém zúčtování se pak do evropského finále kvalifikovali Italové Tiene, De Conto a Dalé na prvních třech pozicích. Libor Toman skončil čtvrtý, Panáčková šestá Groman devátý a Pivoda šestnáctý.

Důležité je, že česká reprezentace rozhodně nezklamala., dávají o sobě významně vědět jezdci startující v zahraničí, ale i v podnicích domácího šampionátu (například Midrla a Ejem pravidelně bodují v kategorii ROK Junior). Připomenout se jistě dá také fakt, že kvalifikační závod mistrovství Evropy v roce 2005 vyhrál na Sosnové Erik Janiš a v srpnu se pak stal mistrem Evropy. Česká motokárová škola má prostě zvuk, který v evropském kontextu rozhodně nezní falešnými tóny…

Písecká trať je celkem specifická. Měří něco přes 1100 metrů, je členitá a disponuje i celkem slušným převýšením. Klíčovým místem je první šikana po startu, „trychtýř“, který vyžaduje od jezdců přesnost na milimetry a také velké soustředění na brzdy i dokonalý odhad. Při pověstné vyrovnanosti startovního pole obou ROKkerských tříd to znamenalo hlavně po startu notnou dávku adrenalinu pro diváky, ale hlavně pro jezdce, aktéry hromadných střetů. Kvalifikace juniorské třídy byla opět ukázkou jezdecké vyrovnanosti a především příslibem, že český závodnický potěr je plný nadějných a talentovaných pilotů. Po předchozích podnicích tak nepřekvapil vítěz měřených jízd Lukáš Vrečka. Martin Doubek s druhým nejrychlejším časem na něj ale ztrácel pouhých sedm tisícin sekundy a třetí Jan Midrla
čtyřiadvacet tisícin! Čtvrtému Luboši Řezníkovi nadělil Vrečka tři desetiny. Pilot RF Kart Racingu pak pokračoval vítězným tažením i v první a druhé bodované jízdě. Jako přes kopírovací papír za ním dojížděli druhý Jan Midrla a třetí Martin Doubek. Třetí jízda pak, ale přinesla překvapení v podobě Vrečkova vyloučení po karambolu s Maxou.

Jako vítěz byl tedy klasifikován Jan Midrla před Davidem Müllerem a Radimem Maxou (ten absolvoval celý závod s proraženým chladičem a bez vody). Jako celkový vítěz víkendu byl vyhlášen Midrla před Vrečkou a stabilně jezdícím Müllerem. Popisovat kontakty, střety, hodiny a výlety z trati by bylo zdlouhavé. Neobešla se bez nich ani jedna z rozjížděk. Právě zmíněné zúžení na konci písecké cílové roviny bylo svědkem velice dramatických okamžiků ve většině závodů a nejeden z favoritů zde ztratil naděje na vyšší bodový příděl. K takovým situacím docházelo i v seniorské třídě ROKů, kde po kvalifikacích
byl na čele Štěpán Dostál. Druhý nejrychlejší čas zaznamenal David Bělina a třetí František Adámek. Petr Klobás, čerstvě ověnčený bakalářským titulem, jakoby se teprve rozehříval a zajel čtvrtý čas, který byl ovšem jenom o pouhou desetinu horší, než Dostálův.

První bodovanou jízdu už Klobás bezkonkurenčně vyhrál, když po patnácti kolech nadělil druhému Dostálovi přes pět sekund. Třetí skončil těsně za Dostálem jedoucí František Adámek. Stejným výsledkem skončila i druhá rozjížďka. Třetí jízda pak přinesla Klobásovi i třetí triumf, druhý byl klasifikován Adámek a třetí Roman Halada. Dostála ve třináctém kole zastavily technické problémy. Dodejme ještě, že Halada byl ve finále vyhodnocen jako nejlepší mezi mastery před druhým Petrem Cemperem a třetím Martinem Lorencem. ROKkerské bitvy v Písku zkrátka opět ukázaly, že jsou jednoznačnou ozdobou domácího šampionátu a že tato kategorie má velkou budoucnost. Účastníky čekají do konce sezóny ještě tři mistrovské víkendy. V srpnu se pojede na Sosnové, na začátku září se všichni vrátí do
Písku a poslední záříjový víkend se bude konat finálové setkání ve Vysokém Mýtě. Dosavadní průběh mistrovství zatím rozhodně nenahrává nikomu k definitivnímu vítězství. Průběžné bodování mezi juniory vede Vrečka před Midrlou a Maxou, mezi seniory kraluje Adámek před Klobásem a Bělinou. Mezi mastery je nejlepší Petr Cemper před Martinem Lorencem a Romanem Haladou. To všechno ale třeba hned po příštím mistrovském podniku vůbec nemusí platit. Už kdysi zaznělo, že o celkovém vítězi může nakonec rozhodnout až závěrečný závod posledního víkendu letošní sezóny. Písecké setkání to bezezbytku potvrdilo.