Na startu prvního závodu MČR se sešlo na české poměry neuvěřitelných takřka 200 jezdců od nejmenších, začínajících závodníků až po piloty mezinárodních tříd KZ a KF. Jen dětské třídy EASYKART 50 a 60 přispěly  téměř padesáti jezdci.  Pěkné počasí a možnost tréninku před kvalifikací na ME přilákaly také zahraniční jezdce z Polska, Německa, Itálie a Ruské federace. Ve všech třídách byly k vidění napínavé souboje a do pořadí v cíli promluvily i kolize a diskvalifikace.

Kompletní výsledky zde:
Bambini, Easykart 50A, Easykart 50B, Easykart 60, Honda, Kadet, KF3, KZ2, ROK Junior, ROK Light, ROK Heavy, Rotax junior, Rotax

[Zobrazit jako slideshow]

123►

V kategorii mladších jezdců, tedy KF3, o sobě velice výrazně dával vědět Niki Ejem, který zajel druhý nejrychlejší čas v oficiální kvalifikaci. Evropská elita podávala neuvěřitelně vyrovnané výkony, o čemž svědčí fakt, že do jediné sekundy se vešlo přes padesát jezdců! Ničím neobvyklým nebylo ani to, když se jich v jediné desetině sekundy pohybovalo až dvanáct. O to napínavější bitvy pak měli diváci možnost sledovat. Niki Ejem byl prvním z českých pilotů, který se kvalifikoval do dvou finálových nedělních závodů. Jednu rozjížďku dokonce vyhrál a v dalších získal jedno čtvrté a jedno deváté místo. Velice dobře si ovšem vedl i mladý Midrla, který byl jednou dvanáctý, jednou desátý a jednou čtvrtý. Ve finálové první jízdě pak vyhrál Antonio Maria Giovinazzi před Lorenzo Camplesem a favorizovaným
Matteo Berettou. Ejem dojel desátý a Midrla čtrnáctý. Ve druhém závodě už na nejvyšší stupínek dosáhl Beretta, druhý skončil Němec Kevin Illgen a třetí Kouzkin Alessandro Vita. Ejem ovšem dojel čtvrtý!

Výsledkem pak byl stav, kdy do evropského finále se v kategori KF3 probojovali celkem tři domácí jezdci. Niki Ejem byl celkově klasifikován jako sedmý. Spolu s ním se o evropské vavříny poperou Jan Midrla a Michal Fousek, kteří se dokázali umístit do čtyřiadvacátého místa. Dodat lze, že celkovým vítězem se stal Matteo Beretta před Lorenzem Camplesem a Kevinem Illgenem.

Ve třídě starších jezdců KF2 bylo jednoznačně také na co koukat. Kvalifikační jízdy vyhrál Marcel Lipp z Německa, druhý nejrychlejší čas zaznamenal Paolo De Conto a třetí Rakušan Patrick Fortner. Šestý, se ztrátou 159 tisícin sekundy, ovšem skončil Libor Toman. Lucka Panáčková na osmém místě ztrácela na nejrychlejšího jezdce pouhých 216 tisícin sekundy. Také zde se téměř celé startovní pole časy z měřených tréninků dostalo do jedné jediné vteřiny. Rozjížďky byly okořeněny neuvěřitelným množstvím karambolů. Několikrát dokonce došlo k tomu, že startmaršál zkrátka odmítl zhasnout červená světla na rampě. Přemotivovaní závodníci totiž formovací kolo jeli tak rychle, že to odporovalo všem regulím. Startovalo se tedy nadvakrát a někdy i natřikrát, což mimochodem platilo i pro mladíky ze
třídy KF3. Důležité je, že v jednotlivých rozjížďkách si domácí jezdci nenechali nic líbit. Lucie Panáčková se po nich ocitla na fantastickém čtvrtém místě, protože získala dvě pátá a jedno třetí místo. Libor Toman byl jednou desátý, jednou třetí a také dokonce druhý. Spolu s nimi se do finálových nedělních závodů probojovali ještě i třináctá Tereza Gromanová, její bratr Zdeněk byl osmnáctý a Tomáš Pivoda třiadvacátý. Nedělní první závod vyhrál italský favorit Felice Tiene, který velice jasně dával najevo vůli a touhu po nejvyšších příčkách. Paolo De Conto mu ovšem zdatně sekundoval a do cíle dorazil na druhém místě se ztrátou necelé sekundy a půl. Třetí skončil fantasticky jedoucí Libor Toman. Lucka Panáčková byla v cíli šestá, Zdeněk Groman patnáctý a Tomáš Pivoda devatenáctý. Druhý finálový závod se odehrával v podobném duchu jako první. Felice Tiene si dojel pro druhé zlato, následován Paolem De Conto. Třetí místo tentokrát vybojoval Andrea Dalé. Jenomže Toman ani tentokrát nesložil zbraně a v cíli byl celkově pátý. Jen o tři desetiny sekundy za ním viděl šachovnicovou vlajku čtvrtý Zdeněk Groman. Lucka Panáčková skončila desátá, Tomáš Pivoda osmnáctý. V celkovém zúčtování se pak do evropského finále kvalifikovali Italové Tiene, De Conto a Dalé na prvních třech pozicích. Libor Toman skončil čtvrtý, Panáčková šestá Groman devátý a Pivoda šestnáctý.

Důležité je, že česká reprezentace rozhodně nezklamala., dávají o sobě významně vědět jezdci startující v zahraničí, ale i v podnicích domácího šampionátu (například Midrla a Ejem pravidelně bodují v kategorii ROK Junior). Připomenout se jistě dá také fakt, že kvalifikační závod mistrovství Evropy v roce 2005 vyhrál na Sosnové Erik Janiš a v srpnu se pak stal mistrem Evropy. Česká motokárová škola má prostě zvuk, který v evropském kontextu rozhodně nezní falešnými tóny…

Oficiální měřený trénink na suché trati s přehledem vyhrál nestárnoucí bojovník Petr Cemper s nejlepším časem rychlejším o necelou desetinu před druhým Františkem Adámkem a jen o další dvě tisíciny (!) sekundy třetím Martinem Lorencem. Čtvrtý čas zajel David Bělina, pátý Petr Klobás, naštěstí už zotavený po nepříjemném zranění nohy při nedávných závodech v Německu, šestý čas na startovním roštu si vyjel Štěpán Dostál. Mezi juniory exceloval Lukáš Vrečka před Martinem Doubkem a třetím Lubošem Řezníkem. Počasí na Sosnové ještě při první bodované jízdě ROK Cupu ukázalo příznivou tvář. Po
sedmnácti kolech zvítězil Martin Lorenc před Petrem Cemperem a Davidem Bělinou. Je možné zmínit se také o velké postartovní skrumáži, na kterou doplatili hned tři jezdci. Nejparadoxnější bylo odstoupení Aleše Kohouta, který po vytlačení káry ze záchytné zóny nemohl nastartovat a tak závod vzdal. Až později si všiml, že se při ráně uvolnil kabel od svíčky, který by bylo bývalo stačilo jen zasunout zpět a mohl by v boji pokračovat… Druhá bodovaná jízda už se konala na mokru a dosahované časy byly náhle o dobrých deset sekund horší, než v kvalifikaci. A odpovídala tomu také patřičná dramatičnost soubojů, protože nechyběly časté hodiny, střety, či výlety mimo trať. Na vodě nakonec vyhrál Petr Klobás a nikoho nenechal na pochybách, že zkušenosti nasbírané v silnějších stopětadvacítkách a mezinárodních závodech, umí jednoznačně zúročit. V cíli za sebou nechal o čtyři sekundy loňského šampióna Štěpána Dostála,, a třetího Františka Adámka. Podle podobného scénáře se pak odehrávala také třetí bodovaná rozjížďka, ve které opět na mokrém obutí vyhrál Klobás před Dostálem, ale jako třetí tentokrát skončil Radim Němeček. Po prvním podniku sezóny tedy zaslouženě vede Petr Klobás (63 b.) před Štěpánem Dostálem (45 b.) a Martinem Lorencem (43 b.). V hodnocení nad 32 let (ROK Master), vede Petr Cemper před Jiřím Hrubým a Martinem Lorencem.

Neméně zajímavé byly souboje Juniorů jejihž výkony jsou velkým příslibem dalšího jezdeckého zrání a brzy jistě i postupu do vyšších pater motoristického sportu. Napínavý duel Lukáše Vrečky a Jana Midrly zvedal diváky ze sedadel. Také Martin Doubek, Luboš Řezník, Niki Ejem, David Müller a Radim Maxa si nedarovali ani metr a konečné pořadí nebylo do poslední chvíle jasné. Průběžné bodování Juniorů vede se 75 body vítěz všech tří rozjížděk Vrečka před Niki Ejemem (49 b.) a Janem Midrlou (45 b.)

Aby byl sosnovský report kompletní, rozhodně stojí za zmínku ještě i sobotní vytrvalostní závod Honda 390 cupu 2007. Startovní podnik tříhodinovek naznačil, že i letos půjde o atraktivní kategorii. Že co hondám chybí na rychlosti, dohánějí jejich piloti dravostí a srdnatostí, s nimiž jdou do napínavých soubojů. V tříhodinovém maratónu se tentokrát svezli skoro všichni, kdo v domácím kartingu něco znamenají. Startovali například i Jan Dostál a Aleš Jirásek, účastníci nejprestižnějšího domácího seriálu plechových aut, kterým je Česká pojišťovna – Škoda Octavia Cup. Nechyběly střety, výlety z trati ani nespočitatelné hodiny. O vzruch se v půlce bitvy postaral nestor Jirka Kočka, když v zatáčce u boxů na jeden ze soubojů doplatil leteckou vložkou s kotrmelcem, po němž kára zůstala „na střeše“. Situace vypadala hrůzostrašně, vše se naštěstí obešlo bez zranění. Po třech hodinách nakonec zvítězil Sumakoteam ve složení Petr Ulbert, Aleš Jirásek a Radim Feber, kteří dokázali ve vyhrazeném čase odkroužit 201 okruhů! Jako druzí dojeli Petr Cemper, Petr Houser, Roman Halada a Martin Lorenc ml., kteří tvořili posádku Timezone Racing a najeli jen o tři kola méně. Třetí skončil JK Racing, tedy Jiří a Luboš Kubelové, na jejichž kontě se po třech hodinách skvěl zisk 197 kol.

Sosnová zkrátka jasně ukázala, že slova o stoupající kvalitě a sportovní úrovni ROK Cupu rozhodně nejsou nadsazeným bájením. Jsou jednoznačnou realitou a také zárukou, že i v dalších podnicích české kartingové sezóny se máme na co těšit.