V kartingu jsou tak jako v mnoha dalších sportech hodnoceni účastníci na základě dosažení nejkratšího času. V této honbě za rychlostí pak rozhodují desetiny, setiny i tisíciny vteřiny. Na výsledek má vliv mnoho faktorů a detailů, které svou kombinací rozhodují o úspěchu či neúspěchu účastníků. Ani ten nejlepší jezdec nemůže zvítězit bez dobrých pneumatik, výkonného motoru, správně nastaveného podvozku atd. atd. V pozadí tohoto snažení jsou pak mechanici, motoráři a další, jejichž jména se na výsledkových listinách nedočtete, ale bez nichž je dobrý výsledek těžko dosažitelný. Motokáry mají díky své relativní dostupnosti jednu z největších jezdeckých základen v motoristickém sportu a konkurence samozřejmě stoupá s úrovní soutěže. Na samém vrcholu této pyramidy jsou závody Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.
Rád bych zde stručně vzpomenul na některé výjimečné výsledky českých jezdců v závodech Mistrovství Evropy za které se medaile neudělují, které jsou však v motoristickém sportu vysoko ceněny – na vítězství v měřeném tréninku.
Psal se rok 1998 a v Carole na předměstí Paříže se konal závod ME motokár třídy ICC. V devadesátých letech se česká motokárová reprezentace pomalu vyrovnávala s handicapem totalitní izolace a za úspěch jsme považovali postup do finálových jízd na ME, později pak umístění v top 10. Trať v Carole je velmi rychlá a již od prvních tréninků jsme závistivě pozorovali francouzské jezdce vybavené přiléhavými koženými kombinézami. Ty naše se na dlouhých rovinkách nafukovaly a kladly zbytečný aerodynamický odpor. V tu chvíli se u nás zrodil nápad jak na ty „žabožrouty“ vyzrajeme.. Těsně před začátkem měřeného tréninku se ze stanu vykolíbal Jirka Balcar omotán až po paty lepící páskou. Nemohl se hýbat, potil se, nadával, ale vše bylo rychle zapomenuto ve chvíli, kdy se oficiální časomíra zastavila na hodnotě 63,789 s. Znamenalo to průměrnou rychlost 118,5 km/h a POLE POSITION ! Vidím jak dnes Francouze a Italy, jak nevěřícně kroutili hlavami – český jezdec je nejrychlejší.. Bylo to historicky první vítězství našeho jezdce v měřeném tréninku na Mistrovství Evropy CIK-FIA a pozornost mu věnovala i zahraniční média např. zde (volně přeloženo: „Češi jsou králové improvizace a Balcar dal všem s rychle a dobře udělanou kombinézou z lepící pásky mat“). Zvítězit v měřeném tréninku na ME se nepodařilo ani legendám a medailistům osmdesátých let Milanu Šimákovi a Jiřímu Sedlářovi. Výsledky měřeného tréninku ME z Carole jsou zde (omluvte nízkou kvalitu archivních dokumentů).
Dalším českým jezdcem, který převzal od Jiřího Balcara kvalifikační žezlo byl Viktor Wagner. Vždy velmi rychlý, sebevědomý a nekompromisní. Dokázal zajet na evropských šampionátech několik pódiových umístění , ale na nejlepší čas v měřeném tréninku ME si musel počkat až na závěr své motokárové kariéry v roce 2001. Nejdříve byl nejrychlejší na ME ICC v Sosnové (ve finálové jízdě odpadl z prvního místa po defektu pneumatiky), pak vyhrál měřený trénink na ME v Carole – výsledky jsou zde. Ani s odstupem času se nemohu zbavit dojmu, že Viktor svůj odchod z motokár do rallye trochu uspěchal – mohl zde dokázat více..
V roce 2003 jsem si odskočil na krátkou stáž do továrního teamu BIREL a můj tehdejší svěřenec – italský pilot Nicholas Risitano zvítězil na ME ICA-J v Coridonii nejen v měřeném tréninku, ale i celkově – výsledky zde.
Erika Janiše určitě nemusím dlouze představovat. Svůj první evropský měřák vyhrál již ve třídě ICA-J v roce 2000, pak zvítězil v seriálu ME ICA-J Cadet 2001 a své evropské tažení korunoval titulem mistra Evropy v roce 2005 – výsledky jsou zde. Pole position ve stopětadvacítkách zajel Erik na ME ICC v belgickém Marienbourgu v roce 2004 – výsledky najdete zde. V tom roce jsme se nespokojili s již jistým místem vicemistra Evropy a Erik odstoupil v posledním kole z prvního místa finálové jízdy (pro „poruchu“ převodovky), aby mohl v dalším roce bojovat o titul v ICC.
V následujících letech dosáhli jezdci Joka kart teamu několika významných mezinárodních výsledků na ME, WSK, DKM atd., ale měřený trénink na vrcholném podniku CIK-FIA se nikomu z nich vyhrát nepodařilo (první místa Patrika Hájka, Daniela Fuchse a Radima Maxy na CIK mezinárodním finále ROK cup nepočítám).
Až letos na Mistrovství Evropy ve Wackersdorfu přidal český reprezentant Jan Midrla v konkurenci 111 jezdců další POLE POSITION a rekord trati ve třídě 125 KZ2 – výsledky najdete zde.
V kartingu se toho za uplynulých 15 let mnoho změnilo. Celý sport se globalizoval a zprofesionalizoval. K tomu, aby jste, ale mohli prohlásit: „Byl jsem nejrychlejší„ je stále třeba vyjímečný talent a hodně úsilí. Takové výsledky pak zvedají významně prestiž českého motokárového sportu doma i v zahraničí!
Josef Kališ
JOKA KART TEAM
P.S. Tato krátká retrospektiva nemůže ani vzdáleně popsat kolik lidí se na uvedených výsledcích podílelo a kolik práce je za vším ukryto.
O pódiových umístěních českých reprezentantů na ME v minulých letech zase někdy příště..
midi: palec nahoru